STŘEDNÍ VĚK ZAČÍNÁ VE CHVÍLI, KDY SE VÁM ZAČNE PROJEVOVAT VE STŘEDU VAŠÍ POSTAVY!

Jak jsem psala , že nemám co na sebe, tak se již od začátku roku snažím s tím něco dělat .

Zatím bez výsledku !

Očistná kůra, jíst pětkrát denně, jíst třikrát denně, dietoložka, trenéří ... nic nefunguje! 

Koupila jsem si o víkendu super časopis Kondice - speciál MENOPAUZA - 150 otázek o menopauze - první příznaky, emoce, hormony, kosti, krása, psychologie, sexualita konzultace - opravdu tu žena  najde vše. 

Jen žádné DIETY! - jeden ze sloupků říká, že klimakterium je nejhorší obobí pro dietu. 

Pokud se zakulacujete , je to proto, že si v pravém slova smyslu vaše tělo zachovává ženskost. 

Redukovat se má pouze velká nadváha. 

Zkusím se tedy smířit s tou ženskostí.  

Již z více stran jsem slyšela, že nejlepší pohyb je chůze  - ujít 6 000 či ještě lépe 10 000 kroků denně. 

Tak jsem si řekla, že to zkusím jako poslední šanci a že musím vytrvat. 

Není to ale sranda po celodenním sezení v kanceláři nachodit tolik kroků . Člověk musí chodit hodinu , hodinu a půl. Dnes jsem vyrazila v sedm večer a myslela jsem, že to  nedám. Naštěstí žena  jako já,  bez smyslu pro orientaci, s tím nemá až tak velký  problém - jednou doleva, dvakrát doprava a jsem ztracená a kroky pribývají pak celkem lehce  - ušla jsem 8,7 km. 

Aplikace  Moves stažena v  mobilu změří počet kroků. počet km a celkovou dobu chůze. 

Prý si člověk chůzí vyčistí hlavu.  No nevím, musela jsem si stále řikat, že nesmím myslet na práci. Tak jsem si přemýšlela o tom, že zkusím o tom napsat pár slov. Možná někdo má stejný problém. Pokud dosáhnu nějakého výsledku at již úbytku na váze či mi chůze pomůže  zbavit se  stresů , tak se o svou zkušenost  na tomto místě podělím. 

SLUŽEBKA

Minulý týden byl fajn.
Byla jsem služebně ve Valencii , kde prý  prší desetkrát do roka. To bych nebyla já, abych byla o tento den ochuzena. Takže zatímco u nás byl krásný letní den , tak já si prožila ten jeden z deseti valencijských deštivých dnů .
Valencie mne neoslovila tak jak jiná španělská města -  například Malaga, Sevilla , Barcelona.
Ale jak říkají ti našinci, kteří  tam žijí již delší dobu, musíš si na ni zvyknout a oblíbíš si jí. No nevím.
Každopádně pohostinnost nemohu také hodnotit kladně .
Požádala jsem o rezervaci ubytování místní Convention Bureau. Chci totiž do města dát konferenci.
V pondělí jsem letěla a protože to bylo na poslední chvíli a nebyl čas na rezervaci letenky předem, tak bohužel trochu delší trasou přes Madrid, abych tak strávila tam i zpět na cestě celý den.
V pondělí byl ve Valencii místní svátek,   nepracuje se a to zřejmě doslova a nikdo si s ničím hlavu neláme.  Maria z Convention Bureau se neozvala a celé pondělí byla nedostupná.
Na letišti v Madridu jsem tedy musela na notebooku  přes  booking.com objednat hotel.
Maria se  ozvala následující den ráno s tím , že na mne počká v hotelu a že pro mne má ubytování . Vysvětlení, proč se ozvala až v úterý a nereagovala na moje maily a SMS v pondělí, jsem se nedočkala, natož aby se optala jaký byl let a jak jsem strávila uplynulou noc a hlavně kde.
V hotelu nešel internet, ale nic se neděje, nedávno ho otevřeli, nic na tom, že se označil 4 hvězdičkami a láká na wifi zdarma. Zdarma ano, ale nefungující.
K obědu jsem si dala paellu (nikdo mě na oběd   nepozval .)
Slečna  v restauraci se snažila a zeptala se ,  jak mi chutná. Tak jsem jí po pravdě sdělila, že to není nic moc, spíše nic než moc - jen suchá rýže a že dary moře nějak nemohu mezi zrnky najít. A ona mi zcela vážně a bezelstně  sdělila , že je to  poslední kousek. Takže to vlastně je normální si dát paellu s mořskými  plody bez nich pokud já udělám takovou zásadní chybu, že na oběd dorazím pozdě.  Další den jsem si raději dala oběd u Araba a měla jsem plný talíř masa, pita chleba, nápoj a kupu zeleniny a to vše  za poloviční cenu.  Chtěla jsem si spravit náladu a tak jsem si řekla, že se podívám, co se zde nabízí za modu. Zde byl ochotný manager jednoho z hotelů, který mi sdělil, že má v centru města známého v butiku Loewe a že mu zavolá , že mi dá slevu na kabelku . No moc jsem poděkovala , v tomto případě nebyla snaha na místě, já si kabelku v tomto butiku ani po slevě nekoupím. 
Staré město je fajn a stihla jsem i Město umění a věd . Santiago Calatrava tu opravdu vytvořil  hezký symbol Valencie. Tuto architekturu  jsem si užila. Moře jsem tentokrát bohužel nestihla.
A můj dojem z Valencie? Nebyl tak ohromující, jak bych čekala. Možná ji přijdu na chuť příště .

Nemám co na sebe !

Nemám co na sebe ! Tedy nemám si co obléci. Je to hodně častá věta. Vyslovila jsem jí určitě mockrát, ale tentokrát mám opravdu pocit, že se to tvrzení  naplnilo doslova.
Dostihla mě - to slovo je i v názvu mého bloku   -   menopauza!
Posledních deset let jím celkem zdravě i celkem málo. Momentálně jím ještě méně a ještě zdravěji a přesto mám za poslední dva roky více jak deset kilo nahoře. Hrůzné a nespravedlivé.
Mám  plnou šatnu , mám plné skříně , ale NEMÁM CO NA SEBE !!
Ve svém prvním příspěvku jsem napsala o nakupování, , které jsem si nedávno užila  a  to hlavně proto, abych si NĚCO NA SEBE koupila.  Přibírám jen někde a mám nekonfekční postavu.
Tady  je pár kousků, které jsem nakoupila  - hlavně v  Marks and Spencer a Debenhams. 

Úpletové šatky RJR.John Rocha z Debenhams byly ve slevě za necelých 500 a jsou dokonce ve velikosti 10! Mají vínové květiny a tak jsem k nim zakoupila baleríny a kabelku z Minelli - obojí bylo rovněž v 50% slevě . Takže  fajn nákup. 

 Marks and Spencer - obojí košile i bundička - to bohužel ve slevě nebylo, je to nová kolekce. 

Však podařilo se mi obojí koupit na slevový kupon s 20% slevou  -  košile (Autograph) je jedna z mála , co mi momentálně je přes prsa a bundička (MS Collection) je náhrada za sáčka , která mi bohužel také momentálně nejsou 

A opět Debenhams - když mi není nic, tak ani baloňák z loňska .  

Mám  tento  nový (Collection by Debenhams)- zmiňovala jsem ho rovněž  při nákupech  - je to ten , který na mne čekal a  byl taky s 20% slevou na kupon . Udělal mi velkou radost. Boty jsem koupila včera -  měli v Debehnams slevu 20% na boty .  Kamarádka sice  říkala, že si takové boty bude kupovat až v osmdesáti, ale já si je koupila už  teď! Často mě bolí nohy a tyhle boty mají super vložky a je v nich jak v bačkorách . Myslím, že se ke kabátu hodí a  budu vypadat dost britsky . 

Boty  jsou Tamaris .

Toto Baroque kimono jsem zakoupila  v Debenhams ve slevě 50% . Nyní jsem viděla, že ho mají znovu jako nové zboží za původní cenu. Tak opět radost jak jsem hezky nakoupila. 

Top s kamínky  ze Zara je také ze slev . 

Touto košilí jsem se odvázala ! Je z Marks and Spencer - Limited Edition - rovněž ta měněná až jsem dosáhla nejlepší ceny - nejdříve zakoupena na 999 a nakonec za 549. Má na sobě potisk barevných autíček . Vezmu si ji v pondělí na služebku do Valencie  - je lehká , hodím ji do kufru a nezmuchlá se.

Úpletové šaty  Koan z Debenhams - jsou velmi pružné a dají se vzít na kalhoty, k leginám či k neprůhledným punčochám. Na ně jsem si koupila náhrdelník z H+M - nějak mě  zaujal. Ten víkend, kdy jsem ho koupila jsem byla na Dyzajn marketu a  kamarádky si  myslely, že jsem si ho koupila tam. Pásek jsem si ale během jednoho Designbloku koupila. Je s příběhem ženy jménem Renata (ale ne můj). Mám jen velké kabely, spíše nákupní tašky a malou jsem postrádala . A tak jsem takovou nedávno našla v Zaře.

CO MĚ TĚŠÍ

Mám ráda čerstvé květiny a mám z nich vždy velkou radost.  Jen škoda, že si je musím kupovat sama. Tulipány jsou moje oblíbené. A polštářky také .

Polštářek Marimekko  Unikko, sáček Uashmama,  tulipány z Teska 

                                   Polštářek Ikea, sáček Uashmama, chryzantémy z Teska

Polštářek Marimekko Bottna, sáček Uashmama, tulipány z Teska 

Vzkaz mým blízkým

Jste krásná rodina. Za každé situace držíte při sobě - ve zdraví i v nemoci. Jste spolu - při oslavách svátků, narozenin, rodinných výročí. Podržíte jeden druhého. Je to moc fajn a dovolím si říct, že to není tak standardní. Máte tak něco, co rozhodně nemá každý. Tak vás vidím . Jen věřte jeden druhému a nebojte se sdílet společně dál nejen to hezké , ale i to méně příjemné a smutné. Věřím, že to ti druzí zvládnou a unesou jako už mnohdy předtím. A tak se příště, Bianko, neboj říct mámě o tom, že máš starost o syna. Porozumí ti po svém, i když tě asi nepodrží tak, jak by sis ty sama přála. Ale jak si napsala Rose do notýsku - rodiče nám dali najíst, oblečení, nesměli jsme dělat ostudu a nevybočovat z řady, nikdo nám neřekl jak to v životě chodí - tak jak jsem mohla dát lásku, když mne to nikdo nenaučil..... Zkus vysvětlit Cathe proč jsi o své bolesti neřekla jí - v jejím případě je to velmi omluvitelné , ale že příště už to bude jinak. Tohle jsou maličkosti a blbosti, které vás zbytečně trápí. A ještě - naučte se přijímat pomoc a nebojte se o ni říct. Neříkejte nechci otravovat a zatěžovat ...to slýchám od Mary i Bianky často a mrzí mě to. Já pomůžu ráda a nic za to opravdu nečekám. Dělám to ráda a jediné co si za to přeji je abych byla i já součástí vaší velké rodiny. Máma mi chybí, i když mi také ve všem nerozuměla. Držte se a věřte, že všechno určitě dobře dopadne! Hlavně buďte pořád spolu jako dosud!