Vánoce - tradice ...

Tak jsem ten blog zase po delší době našla.

... je třetí adventní neděle a co sem nyní asi napsat , když už tady zase jsem ?
... nejspíš to, jak mám ráda  vánoční svátky a jak si je užívám? Asi...

No tak jsem se dozvěděla, že moje dcera ty  Vánoce ráda nemá nebo je dokonce nesnáší!
To mě celkem zklamalo a  rozesmutnělo a o to víc, že  je to prý moje vina!
Vadím jí primárně já, pak ten shon, stresy, úklid atp.
Vzhledem k tomu, že její  koníček jsou nákupy po internetu z pohodlí domova, tak to zase tak velký stres a shon to nakupování dárků  nemusí  být.  To jsem se tedy domnívala.
A přitom já se fakt  snažím
...dárky nakupuji ráda a ráda  obdarovávám druhé i sebe
... moc ráda dárky balím
.. výzdobu domova v době adventu vždy  udělám a připravím ji i pro dceru a tátu
.. potraviny , stromek a další nakoupím (potraviny přes rohlik.cz či itesco,cz, ale to přece nevadí - ušetřím si nervy v supermarketu, tahání tašek či ukládání nákupu do auta a vykládání z auta)
... nijak extrémně neblbnu s úklidem ( uklízím pravidelně a  tak si nemyslím, že zrovna v tomto období  mám doma větší nepořádek)
... okna rozhodně nemyji, přijde mi to v tuto dobu zcela zbytečný úkon
... udělám vosí hnízda a někdy aspon dva druhy cukroví a nebo ho seženu jinde

Nejsem  rozhodně dokonalá a tak někdy  ulítnu tím, že vyjevím názor, že bych čekala trošku kooperace. Ale toto se neříká, já zvu  - tak   mám mlčet.
A to je špatně .Toto se tedy ještě musím naučit a ve svém  věku to vypilovat.

Fakt jsem si myslela jak si ty svátky  spolu  užíváme
... jak si dáme společně večeři, kterou připravím  - aperitiv , rybí polévku, kapra se salátem
..  jak si uděláme  první fota u svátečního stolu
... jak dcera vždy o Štědrý den připravila program , zazpívala kolegy , zahrála na klávesy
... jak ten Ježíšek až do tohoto věku stále existuje
... jak se zvoní na zvoneček když Ježíšek dá pod stromek dárky
... jak máme tradici, že dcera vždy všem  najde dárky pod stromečkem , předá a čeká ,až si je každý rozbalí a až pak jde na další
... jak se s dárky u stromečku fotíme
... jak si  děláme fotky a selfíčka na sociální sítě :-)
... jak se díváme na pohádky a jdeme pozdě spát
... jak se přejídáme až pozdě do večera
... jak se na Boží hod vánoční  těšíme z dárků
... jak se nyní jdeme na Boží hod vánoční  projít
... jak si spolu pustíme vánoční film či komedii
... jak jsme vždy doma , ne  někde v teple či na horách

Tak to se každý rok opakuje a myslela jsem si, že jsou to naše tradice a že si tyhle obyčejné věci obě užíváme. Ale ne . Tak příští rok to zkusíme obě jinak!

UDĚLAT SI RADOST a TĚŠIT SE

Udělat si radost - zní to divně, ale myslím takovou tu radost, že si něčím hezkým udělám radost :-)
Dalo by se říct - co už mi zbývá - bez chlapa, dcera z domova , nepěkná tloustnoucí postava,  pracující od rána do večera a nemějící se ráda !

Moje radost jsou nákupy šperků a kousků od českých designerů
Moje radost jsou návštěvy dyzajn marketů, design supermarketů, design weeků , fashion weeků , designbloků - jednoduše všeho o modě a designu. (Kéž bych také vše mohla nosit - šperků se netýká!)

Udělat si radost a mít se na co těšit - doporučovali psychiatři, se kterým jsme organizavali konference!

Udělat si plány a být neustále ve stavu TĚŠENÍ SE !

Tento rok jsem si začala psát deník - to mi poradila kamarádka, Píši si tam i to, na co se mám těšit - abych nezapomněla - přece jen mi není dvacet!
Chtěla jsem si udělat plány i s ní - někam vyrazit - ale ona prý neplánuje - TAK NA CO SE TĚŠÍ?
Asi si obecně těší ze života, ale já jsem pesimista, takže si těšení musím plánovat.

Koukám , že píši bláboly a že toto je další můj deník - ale nazvala jsem blog
Zápisky ženy v menoupauze, takže to sedí a snad  to nevadí. Stejně toto nikdo nečte!

ZTRATIL SE MI BLOG

Jem fakt blbá nebo přepracovaná. Myslela jsem, že jsem zapomněla heslo a nevěděla jsem, jak se sem zpět přihlásil, Stará a blbá a nebo přepracovaná. Nevím. Ale najednou jsem to našla! Čtu si příspěvky a divím se, že jsem to takto napsala. Myslela jsem, že to vytvořil někdo jiný.
Při té pracovní vytíženosti a smršti a všeho toho, co si musím do hlavy uložit jsem měla pocit, že budu psát jen hesla, Ale přece jen to něco bylo, Ale jsou to již dva roky. Dva roky a nic se nezměnilo - v klimaktériu jsem stále, pracuji a nemám čas na více aktivit stále a jsem snad ještě slustější! A nic  s tím neumím udělat .

STŘEDNÍ VĚK ZAČÍNÁ VE CHVÍLI, KDY SE VÁM ZAČNE PROJEVOVAT VE STŘEDU VAŠÍ POSTAVY!

Jak jsem psala , že nemám co na sebe, tak se již od začátku roku snažím s tím něco dělat .

Zatím bez výsledku !

Očistná kůra, jíst pětkrát denně, jíst třikrát denně, dietoložka, trenéří ... nic nefunguje! 

Koupila jsem si o víkendu super časopis Kondice - speciál MENOPAUZA - 150 otázek o menopauze - první příznaky, emoce, hormony, kosti, krása, psychologie, sexualita konzultace - opravdu tu žena  najde vše. 

Jen žádné DIETY! - jeden ze sloupků říká, že klimakterium je nejhorší obobí pro dietu. 

Pokud se zakulacujete , je to proto, že si v pravém slova smyslu vaše tělo zachovává ženskost. 

Redukovat se má pouze velká nadváha. 

Zkusím se tedy smířit s tou ženskostí.  

Již z více stran jsem slyšela, že nejlepší pohyb je chůze  - ujít 6 000 či ještě lépe 10 000 kroků denně. 

Tak jsem si řekla, že to zkusím jako poslední šanci a že musím vytrvat. 

Není to ale sranda po celodenním sezení v kanceláři nachodit tolik kroků . Člověk musí chodit hodinu , hodinu a půl. Dnes jsem vyrazila v sedm večer a myslela jsem, že to  nedám. Naštěstí žena  jako já,  bez smyslu pro orientaci, s tím nemá až tak velký  problém - jednou doleva, dvakrát doprava a jsem ztracená a kroky pribývají pak celkem lehce  - ušla jsem 8,7 km. 

Aplikace  Moves stažena v  mobilu změří počet kroků. počet km a celkovou dobu chůze. 

Prý si člověk chůzí vyčistí hlavu.  No nevím, musela jsem si stále řikat, že nesmím myslet na práci. Tak jsem si přemýšlela o tom, že zkusím o tom napsat pár slov. Možná někdo má stejný problém. Pokud dosáhnu nějakého výsledku at již úbytku na váze či mi chůze pomůže  zbavit se  stresů , tak se o svou zkušenost  na tomto místě podělím. 

SLUŽEBKA

Minulý týden byl fajn.
Byla jsem služebně ve Valencii , kde prý  prší desetkrát do roka. To bych nebyla já, abych byla o tento den ochuzena. Takže zatímco u nás byl krásný letní den , tak já si prožila ten jeden z deseti valencijských deštivých dnů .
Valencie mne neoslovila tak jak jiná španělská města -  například Malaga, Sevilla , Barcelona.
Ale jak říkají ti našinci, kteří  tam žijí již delší dobu, musíš si na ni zvyknout a oblíbíš si jí. No nevím.
Každopádně pohostinnost nemohu také hodnotit kladně .
Požádala jsem o rezervaci ubytování místní Convention Bureau. Chci totiž do města dát konferenci.
V pondělí jsem letěla a protože to bylo na poslední chvíli a nebyl čas na rezervaci letenky předem, tak bohužel trochu delší trasou přes Madrid, abych tak strávila tam i zpět na cestě celý den.
V pondělí byl ve Valencii místní svátek,   nepracuje se a to zřejmě doslova a nikdo si s ničím hlavu neláme.  Maria z Convention Bureau se neozvala a celé pondělí byla nedostupná.
Na letišti v Madridu jsem tedy musela na notebooku  přes  booking.com objednat hotel.
Maria se  ozvala následující den ráno s tím , že na mne počká v hotelu a že pro mne má ubytování . Vysvětlení, proč se ozvala až v úterý a nereagovala na moje maily a SMS v pondělí, jsem se nedočkala, natož aby se optala jaký byl let a jak jsem strávila uplynulou noc a hlavně kde.
V hotelu nešel internet, ale nic se neděje, nedávno ho otevřeli, nic na tom, že se označil 4 hvězdičkami a láká na wifi zdarma. Zdarma ano, ale nefungující.
K obědu jsem si dala paellu (nikdo mě na oběd   nepozval .)
Slečna  v restauraci se snažila a zeptala se ,  jak mi chutná. Tak jsem jí po pravdě sdělila, že to není nic moc, spíše nic než moc - jen suchá rýže a že dary moře nějak nemohu mezi zrnky najít. A ona mi zcela vážně a bezelstně  sdělila , že je to  poslední kousek. Takže to vlastně je normální si dát paellu s mořskými  plody bez nich pokud já udělám takovou zásadní chybu, že na oběd dorazím pozdě.  Další den jsem si raději dala oběd u Araba a měla jsem plný talíř masa, pita chleba, nápoj a kupu zeleniny a to vše  za poloviční cenu.  Chtěla jsem si spravit náladu a tak jsem si řekla, že se podívám, co se zde nabízí za modu. Zde byl ochotný manager jednoho z hotelů, který mi sdělil, že má v centru města známého v butiku Loewe a že mu zavolá , že mi dá slevu na kabelku . No moc jsem poděkovala , v tomto případě nebyla snaha na místě, já si kabelku v tomto butiku ani po slevě nekoupím. 
Staré město je fajn a stihla jsem i Město umění a věd . Santiago Calatrava tu opravdu vytvořil  hezký symbol Valencie. Tuto architekturu  jsem si užila. Moře jsem tentokrát bohužel nestihla.
A můj dojem z Valencie? Nebyl tak ohromující, jak bych čekala. Možná ji přijdu na chuť příště .

Nemám co na sebe !

Nemám co na sebe ! Tedy nemám si co obléci. Je to hodně častá věta. Vyslovila jsem jí určitě mockrát, ale tentokrát mám opravdu pocit, že se to tvrzení  naplnilo doslova.
Dostihla mě - to slovo je i v názvu mého bloku   -   menopauza!
Posledních deset let jím celkem zdravě i celkem málo. Momentálně jím ještě méně a ještě zdravěji a přesto mám za poslední dva roky více jak deset kilo nahoře. Hrůzné a nespravedlivé.
Mám  plnou šatnu , mám plné skříně , ale NEMÁM CO NA SEBE !!
Ve svém prvním příspěvku jsem napsala o nakupování, , které jsem si nedávno užila  a  to hlavně proto, abych si NĚCO NA SEBE koupila.  Přibírám jen někde a mám nekonfekční postavu.
Tady  je pár kousků, které jsem nakoupila  - hlavně v  Marks and Spencer a Debenhams. 

Úpletové šatky RJR.John Rocha z Debenhams byly ve slevě za necelých 500 a jsou dokonce ve velikosti 10! Mají vínové květiny a tak jsem k nim zakoupila baleríny a kabelku z Minelli - obojí bylo rovněž v 50% slevě . Takže  fajn nákup. 

 Marks and Spencer - obojí košile i bundička - to bohužel ve slevě nebylo, je to nová kolekce. 

Však podařilo se mi obojí koupit na slevový kupon s 20% slevou  -  košile (Autograph) je jedna z mála , co mi momentálně je přes prsa a bundička (MS Collection) je náhrada za sáčka , která mi bohužel také momentálně nejsou 

A opět Debenhams - když mi není nic, tak ani baloňák z loňska .  

Mám  tento  nový (Collection by Debenhams)- zmiňovala jsem ho rovněž  při nákupech  - je to ten , který na mne čekal a  byl taky s 20% slevou na kupon . Udělal mi velkou radost. Boty jsem koupila včera -  měli v Debehnams slevu 20% na boty .  Kamarádka sice  říkala, že si takové boty bude kupovat až v osmdesáti, ale já si je koupila už  teď! Často mě bolí nohy a tyhle boty mají super vložky a je v nich jak v bačkorách . Myslím, že se ke kabátu hodí a  budu vypadat dost britsky . 

Boty  jsou Tamaris .

Toto Baroque kimono jsem zakoupila  v Debenhams ve slevě 50% . Nyní jsem viděla, že ho mají znovu jako nové zboží za původní cenu. Tak opět radost jak jsem hezky nakoupila. 

Top s kamínky  ze Zara je také ze slev . 

Touto košilí jsem se odvázala ! Je z Marks and Spencer - Limited Edition - rovněž ta měněná až jsem dosáhla nejlepší ceny - nejdříve zakoupena na 999 a nakonec za 549. Má na sobě potisk barevných autíček . Vezmu si ji v pondělí na služebku do Valencie  - je lehká , hodím ji do kufru a nezmuchlá se.

Úpletové šaty  Koan z Debenhams - jsou velmi pružné a dají se vzít na kalhoty, k leginám či k neprůhledným punčochám. Na ně jsem si koupila náhrdelník z H+M - nějak mě  zaujal. Ten víkend, kdy jsem ho koupila jsem byla na Dyzajn marketu a  kamarádky si  myslely, že jsem si ho koupila tam. Pásek jsem si ale během jednoho Designbloku koupila. Je s příběhem ženy jménem Renata (ale ne můj). Mám jen velké kabely, spíše nákupní tašky a malou jsem postrádala . A tak jsem takovou nedávno našla v Zaře.

CO MĚ TĚŠÍ

Mám ráda čerstvé květiny a mám z nich vždy velkou radost.  Jen škoda, že si je musím kupovat sama. Tulipány jsou moje oblíbené. A polštářky také .

Polštářek Marimekko  Unikko, sáček Uashmama,  tulipány z Teska 

                                   Polštářek Ikea, sáček Uashmama, chryzantémy z Teska

Polštářek Marimekko Bottna, sáček Uashmama, tulipány z Teska