Tak jsem ten blog zase po delší době našla.
... je třetí adventní neděle a co sem nyní asi napsat , když už tady zase jsem ?
... nejspíš to, jak mám ráda vánoční svátky a jak si je užívám? Asi...
No tak jsem se dozvěděla, že moje dcera ty Vánoce ráda nemá nebo je dokonce nesnáší!
To mě celkem zklamalo a rozesmutnělo a o to víc, že je to prý moje vina!
Vadím jí primárně já, pak ten shon, stresy, úklid atp.
Vzhledem k tomu, že její koníček jsou nákupy po internetu z pohodlí domova, tak to zase tak velký stres a shon to nakupování dárků nemusí být. To jsem se tedy domnívala.
A přitom já se fakt snažím
...dárky nakupuji ráda a ráda obdarovávám druhé i sebe
... moc ráda dárky balím
.. výzdobu domova v době adventu vždy udělám a připravím ji i pro dceru a tátu
.. potraviny , stromek a další nakoupím (potraviny přes rohlik.cz či itesco,cz, ale to přece nevadí - ušetřím si nervy v supermarketu, tahání tašek či ukládání nákupu do auta a vykládání z auta)
... nijak extrémně neblbnu s úklidem ( uklízím pravidelně a tak si nemyslím, že zrovna v tomto období mám doma větší nepořádek)
... okna rozhodně nemyji, přijde mi to v tuto dobu zcela zbytečný úkon
... udělám vosí hnízda a někdy aspon dva druhy cukroví a nebo ho seženu jinde
Nejsem rozhodně dokonalá a tak někdy ulítnu tím, že vyjevím názor, že bych čekala trošku kooperace. Ale toto se neříká, já zvu - tak mám mlčet.
A to je špatně .Toto se tedy ještě musím naučit a ve svém věku to vypilovat.
Fakt jsem si myslela jak si ty svátky spolu užíváme
... jak si dáme společně večeři, kterou připravím - aperitiv , rybí polévku, kapra se salátem
.. jak si uděláme první fota u svátečního stolu
... jak dcera vždy o Štědrý den připravila program , zazpívala kolegy , zahrála na klávesy
... jak ten Ježíšek až do tohoto věku stále existuje
... jak se zvoní na zvoneček když Ježíšek dá pod stromek dárky
... jak máme tradici, že dcera vždy všem najde dárky pod stromečkem , předá a čeká ,až si je každý rozbalí a až pak jde na další
... jak se s dárky u stromečku fotíme
... jak si děláme fotky a selfíčka na sociální sítě :-)
... jak se díváme na pohádky a jdeme pozdě spát
... jak se přejídáme až pozdě do večera
... jak se na Boží hod vánoční těšíme z dárků
... jak se nyní jdeme na Boží hod vánoční projít
... jak si spolu pustíme vánoční film či komedii
... jak jsme vždy doma , ne někde v teple či na horách
Tak to se každý rok opakuje a myslela jsem si, že jsou to naše tradice a že si tyhle obyčejné věci obě užíváme. Ale ne . Tak příští rok to zkusíme obě jinak!
neděle 17. prosince 2017
neděle 12. března 2017
UDĚLAT SI RADOST a TĚŠIT SE
Udělat si radost - zní to divně, ale myslím takovou tu radost, že si něčím hezkým udělám radost :-)
Dalo by se říct - co už mi zbývá - bez chlapa, dcera z domova , nepěkná tloustnoucí postava, pracující od rána do večera a nemějící se ráda !
Moje radost jsou nákupy šperků a kousků od českých designerů
Moje radost jsou návštěvy dyzajn marketů, design supermarketů, design weeků , fashion weeků , designbloků - jednoduše všeho o modě a designu. (Kéž bych také vše mohla nosit - šperků se netýká!)
Udělat si radost a mít se na co těšit - doporučovali psychiatři, se kterým jsme organizavali konference!
Udělat si plány a být neustále ve stavu TĚŠENÍ SE !
Tento rok jsem si začala psát deník - to mi poradila kamarádka, Píši si tam i to, na co se mám těšit - abych nezapomněla - přece jen mi není dvacet!
Chtěla jsem si udělat plány i s ní - někam vyrazit - ale ona prý neplánuje - TAK NA CO SE TĚŠÍ?
Asi si obecně těší ze života, ale já jsem pesimista, takže si těšení musím plánovat.
Koukám , že píši bláboly a že toto je další můj deník - ale nazvala jsem blog
Zápisky ženy v menoupauze, takže to sedí a snad to nevadí. Stejně toto nikdo nečte!
Dalo by se říct - co už mi zbývá - bez chlapa, dcera z domova , nepěkná tloustnoucí postava, pracující od rána do večera a nemějící se ráda !
Moje radost jsou nákupy šperků a kousků od českých designerů
Moje radost jsou návštěvy dyzajn marketů, design supermarketů, design weeků , fashion weeků , designbloků - jednoduše všeho o modě a designu. (Kéž bych také vše mohla nosit - šperků se netýká!)
Udělat si radost a mít se na co těšit - doporučovali psychiatři, se kterým jsme organizavali konference!
Udělat si plány a být neustále ve stavu TĚŠENÍ SE !
Tento rok jsem si začala psát deník - to mi poradila kamarádka, Píši si tam i to, na co se mám těšit - abych nezapomněla - přece jen mi není dvacet!
Chtěla jsem si udělat plány i s ní - někam vyrazit - ale ona prý neplánuje - TAK NA CO SE TĚŠÍ?
Asi si obecně těší ze života, ale já jsem pesimista, takže si těšení musím plánovat.
Koukám , že píši bláboly a že toto je další můj deník - ale nazvala jsem blog
Zápisky ženy v menoupauze, takže to sedí a snad to nevadí. Stejně toto nikdo nečte!
ZTRATIL SE MI BLOG
Jem fakt blbá nebo přepracovaná. Myslela jsem, že jsem zapomněla heslo a nevěděla jsem, jak se sem zpět přihlásil, Stará a blbá a nebo přepracovaná. Nevím. Ale najednou jsem to našla! Čtu si příspěvky a divím se, že jsem to takto napsala. Myslela jsem, že to vytvořil někdo jiný.
Při té pracovní vytíženosti a smršti a všeho toho, co si musím do hlavy uložit jsem měla pocit, že budu psát jen hesla, Ale přece jen to něco bylo, Ale jsou to již dva roky. Dva roky a nic se nezměnilo - v klimaktériu jsem stále, pracuji a nemám čas na více aktivit stále a jsem snad ještě slustější! A nic s tím neumím udělat .
Při té pracovní vytíženosti a smršti a všeho toho, co si musím do hlavy uložit jsem měla pocit, že budu psát jen hesla, Ale přece jen to něco bylo, Ale jsou to již dva roky. Dva roky a nic se nezměnilo - v klimaktériu jsem stále, pracuji a nemám čas na více aktivit stále a jsem snad ještě slustější! A nic s tím neumím udělat .
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)